Dana Puchnarová je příslušnicí umělecké generace, která na přelomu padesátých a šedesátých let dvacátého století nastupovala s odhodláním čelit otázkám soudobého světa (i otázkám osobní identity) radikálně novou tvůrčí řečí. Její přístup od samého počátku spočíval ve vytváření celistvého pojetí uměleckého díla jakožto zhmotnění přesahů mezi odlišnými tvůrčími obory. V jejím díle tak najdeme soustavné dialogy s literaturou, hudbou, architekturou, filosofií a psychologií. Puchnarová si tím kladla za cíl odkrývat jejich skryté vzájemné vztahy. Přes formální změny, kterými tvorba Dany Puchnarové procházela během posledních skoro šesti desetiletí, lze v ní spatřit trvalé východisko v geometrii a duchovních reflexích. Po roce 1965 se autorčiny živelně cítěné výjevy prosvětlují a proměňují v čisté geometrické útvary, s nimiž nadále „odkrývá tkáně existence“ prostřednictvím křivky, linie, trojúhelníku a kruhu. Meditativní univerzalita autorčiny tvorby nevylučuje možnost kritických úvah nad konkrétními civilizačními problémy, čemuž se intenzivně věnovala v druhé polovině sedmdesátých let, kdy odsuzovala mravní i ekologickou devastaci normalizačního Československa. Výstava Dany Puchnarové v GASK se koná u příležitosti autorčiných osmdesátin. Je stručným průřezem jejím dílem mezi lety 1961 – 2017. Klade důraz na úzkou koncepční návaznost mezi její grafikou, kresbou, malbou a prostorovou tvorbou.