Prostředí lesa se v moderním umění stává samostatným tématem, záznamem niterných nálad a symbolických významů. Lesní krajina bývá propojena s mystikou a atmosféra vnitřního prostoru lesa poskytuje prostředí pro kontemplaci. Struktura lesní krajiny tvoří vertikálu a její temnotou probleskuje světlo. Les představuje přírodní chrám, nabízí prostor mimo reálný čas. Prostředí lesa se jeví jako archetypální krajina se skrytými či zjevnými významy a hlubiny lesa se zjevují jako krajiny hlubinného nevědomí. Les je krajinou, kterou je možné vnímat zevnitř. Fenomén lesa se objevuje v evropském moderním umění i v literatuře. Výběr z prací na papíře ze sbírek GASK představuje v komorním rozsahu téma pojednané několika autory devatenáctého a dvacátého století (Julius Mařák, Vojtěch Preissig, Bohuslav Reynek, Robert Piesen, rozšířený náhledem současnosti (Petr Králík).