Dorota Sadovská - Léčba bílou

05. 06.2016 to 09. 04.2017

Vernisáž: 4/6 2016

trvání výstavy: 5/6 2016 - 9/4 2017

prostor: EXPERIMENTÁLNÍ PROSTOR

kurátoři: Radka Zahradníková, Miro Procházka

ukázka z výstavy Léčba bílou

Multimediální výtvarnice a vydavatelka časopisu SADO, distribuovaného na Slovensku, v Rakousku, Čechách a ve Francii studovala na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě a École Nationale des Beaux-Arts v Dijonu. Jejím hlavním námětem je lidské tělo - ať již vcelku nebo části, někdy dokonce postačí připomínka v podobě antimódní kreace. Jindy jde zase o možnosti jeho transformace nebo nápodobu jiných živočišných druhů při makrodetailu, či o ornamentálnost, vzniklou zmnožením či zrcadlovým zdvojením.

Současná prezentace v Kutné Hoře je výsledkem dlouhodobého rozvíjení jedné z linií tvorby Doroty Sadovské. Vychází sice z jejího základního zájmu o lidské tělo a využívá zkušenosti z malby, navazuje však na prostorové koláže jako „Paraziti“ (2002) „Déšť“ (2009) nebo „Správným směrem“ (2012), kde zmnožené fotodetaily člověka nalepené na zeď vytvářejí podivuhodné kaleidoskopické obrazce. Nynější kresbostřihy se zříkají všeho nepodstatného: ornamentalismu, barvy, efektu a soustřeďují se pouze na výpověď a čistotu jednoduchých objemů. Podstatou je bílý list papíru, z něhož autorka střídmými tahy vyřezává tvary, které zůstávají v ploše. Jejich uvolněním, hrou světla a stínů vzniká osobitý reliéf, podněcující naši představivost. Pro velkoformátovou premiéru v podmínkách experimentálního prostoru s bazénem Dorota zvolila trvanlivější materiál z umělé hmoty podobný papíru, jaký se používá na reklamní bannery. Vytvořila tak prostředí ne nepodobné antickému chrámu s obíhajícím vlysem zdobeným figurálními výjevy. Nejde však o boje bohů s giganty, kentaury nebo Amazonkami, ale zápasy člověka samého se sebou. Bílá barva v západní kultuře symbolizuje neposkvrněnost a začátek. Představuje duchovní schopnosti a zbavuje negativ. Dodává sílu, očišťuje. Posiluje tvořivost a celkový energetický tok. V čínské a indické tradici je bílá barvou smuteční, symbolizuje smrt a je barvou duchů. Bílá vlajka znamená kapitulaci nebo příměří. Bílá je navíc směsí všech barev. Tak si vyberte. A vybarvěte si výjevy ve své mysli podle svého.
Dorota říká: „Léčba bílou odkazuje na ticho a pracně nabývanou jednoduchost jako luxus v našem vizuálně zahlučeném světě“. Chce, aby se lidé na chvíli zastavili v manipulované stádovosti vydávané za individuálnost, zamysleli se sami nad sebou, zůstali sami sebou, sami se sebou a se svými igelitkami bezdomovce plnými smutků, tužeb, nadějí, bolestí a zklamání, od nichž jim nepomůžou sociální sítě ani kreditní karta. To vše na pozadí čistého, bílého nepopsaného listu. Je to plodová voda? Tušení příštího? Mlha kolem Charonovy bárky do podsvětí? Nebo nebe? Nevím. Paradoxem však je, že kutnohorským materiálem Dorotiných děl je zrovna ten, který společnost k uřvanosti, křiklavosti a jarmarečnosti dnešního všehomíru používá.

PhDr. Miro Procházka

Doprovodné programy pro tento týden

Nid: 7
Nid: 21
Nid: 23
Nid: 24
Nid: 22