Miroslav Tichý byl skeptik a rebel.
Když na to jednou padla řeč, s nenapodobytelným
humorem prohlásil, že chce
být pohřben s myšima, které s ním žily
v jeho domečku a které miloval a ony
jeho. Jistě by odmítal nějaké ufňukané
nekrology. „Après moi le déluge!“ bylo
jeho moto. Vlna ohlasu po jeho úmrtí
nás ale přesvědčila uspořádat umělecké
rozloučení s Miroslavem Tichým – pro
nás, pro myši a pro všechny ty blízké
a vzdálené přátelé Miroslava Tichého
kteří umělce a jeho dílo mají rádi.
Jeden z přátel díla Miroslava Tichého
byl od samého začátku Brazislký
umělec Ernesto Neto. Již při první
výstavě Tichého na Bienale v Seville
Ernesta s dílem Tichého seznámil
kurátor Harald Szeemann. Ernesto Neto
se pak zůčastnil projektu a výstav
Artists for Tichy - Tichy for Artists.
Při návštěvě v Curychu asi před rokem
Ernesto vyjádřil nápad, že by rád vy
tvořil dílo věnované Tichému.
Po dlouhé době bez komunikace jsem
od Ernesta dostal zprávu, že intenzivně
začal pracovat na velké instalaci
„Tichy Temple“. Den na to jsem mu musel
sdělit, že Miroslav zemřel. Ihned
nám oboum bylo jasné, že mezi oběma
umělci, aniž by se kdy osobně potkali
existuje nezvyklé intenzivní až
metafyzické spojení a že musíme udělat
vše pro to rychlé uskutečnění díla.
Ve spolupráci s GASK se podařilo v neobvykle
krátké době realizovat dílo
Ernesta Neta „Tichy Temple“ a uctít
Miroslava Tichého.
Roman Buxbaum
Foundation Tichy Ocean