Výstava je výsledkem spolupráce Heleny Lukášové a amerického umělce Michaela Rees.

Oba dva se zabývají digitálními technologiemi a hledají hmatatelné materializované výstupy se zaměřením na vztah mezi virtuální a fyzickou realitou.

Autory inspirovala bohatá historie Kutné Hory, zejména pak proslulá kostnice v Sedlci. Jejich projekt spojuje odkaz tradičního věštění lidského osudu z kostí s umělou přítomností současného člověka utvářenou behaviorálními kognitivními strategiemi a rozšířenou skutečností. V hlubší rovině jde o zjišťování přirozenosti věcí a polemiku nad jasnou vnitřní podstatou objektu a jeho novější definicí, kdy se stává objektem umělým s přeneseným významem, a je obklopen různými digitálními informacemi.

Hravou a interaktivní instalaci situovanou do barokních lázních a sklepení jezuitské koleje tvoří 3D tištěné objekty kostí, průhledné nafukovací balóny a fotografie Kutné Hory a okolí, které budou fungovat jako spouštěče pro augmentovanou realitu. Vzniká prostor pro manipulaci a experiment s různými konfiguracemi věcí, které se propojují a komunikují spolu. Zároveň jsme svědky potenciální transformace těchto objektů (odkrýváme další vrstvu jejich věcnosti), ale i babylonského zmatení materiálního světa.