Luděk Filipský (*1945) žije a pracuje v Kutné Hoře. Vystudoval u Antonína Pelce a Jana Smetany na Akademii výtvarných umění v Praze (1963–1969).

Od samého počátku Luděk Filipský ve své tvorbě soustavně zkoumá strukturální podstatu jevů hmatatelných i jen tušených. Jeho zásadní vyjadřovací polohou jsou obrazy a kresby vytvořené vrstvením lineárních vzorů tak, že vzniká jemně odstupňovaný prostor jakéhosi „energetického pole“ či „meditativního ohniska“, navozujícího pocit hluboké soustředěnosti i vědomí o nekončící metamorfóze všech věcí.

Právě tato nejpříznačnější rovina Filipského díla tvoří těžiště jeho výstavy v GASK, která je koncipována v úzké spjatosti s nedalekým kutnohorským chrámem sv. Barbory, jehož vznešená klenutá stavba a vitrážemi prozářený interiér autorovi skýtají trvalý inspirační zdroj i jistou paralelu k jeho vlastním úvahám. Vedle toho, že Filipského tvorba vychází z tematických cyklů, je zde patrný vzájemně se podněcující dialog mezi jeho malbou, kresbou a plastickým projevem. Technikou akvarelu, tempery či kvaše dociluje autor značné míry barevné průsvitnosti, což spolu s dynamickou kompoziční strukturou vytváří dojem optické vibrace, nebo dokonce akustické rezonance.

Za koncepční „nitro“ výstavy Luďka Filipského lze považovat soubor komorních a drobných kreseb nainstalovaných v Blackboxu, v jehož ztemnělém a ztišeném prostředí můžeme prožívat esenci toho, jak (autorovými slovy) „duchovno prozařuje hmotou“.

Podívejte se na video k výstavě ZDE.